výroky sv. Augustina VI.část
MOTTO:
Říkám něco, co chápe každý, kdo nepředstírá, že to nemůže pochopit.
sv. Augustin napsal, řekl
- Nyní žijeme dost dobře, žijeme-li bez zločinu; kdo si ale myslí, že žije bez hříchu, nedocílí toho, aby hřích neměl, nýbrž aby se mu nedostalo odpuštění.
- Je-li něco nesnadné, není to proto ještě správné.
- Správná vůle je dobrou láskou, a zvrácená vůle láskou špatnou.
- Láska, která dychtí mít to, co miluje, je žádostí; když to má a požívá toho, je radostí; když se vyhýbá tomu, co se jí protiví, je strachem, a když pociťuje to, co se jí přihodí, je smutkem.
- Je nemalým hříchem toužit po tom, co Boží zákon zapovídá,a zdržovat se toho z bázně před Božím trestem, ne z lásky ke spravedlnosti.
- Jak stojí psáno; Bůh stvořil člověka spravedlivým, a tedy dobré vůle. Nebyl by totiž spravedlivý, kdyby neměl dobrou vůli.
- Zlo nemizí tím, že by se odstranila nějaká přirozenost, jež byla přistoupila, nebo nějaká její část, ale ta, která byla porušena a pokažena, se uzdraví a napraví.
- Rozhodování vůle je skutečně svobodné tehdy, když neslouží neřestem a hříchům.
- Člověk žil podle Boha v ráji jak tělesném, tak duchovním. Byl obojím pro obojí.
- V tom, v čem byla svedena Eva, Adam sveden nebyl, ale ušlo mu, jak bude muset být souzen jeho výrok: „Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala a jedl jsem“.
- Pýcha je touha po převráceném prvenství.
- Zlý skutek, to je onen přestupek, že jedli zapovězený pokrm, mohl být spáchán jenom těmi, kteří už byli zlí.
- Je těžké říci, jak by se měl jmenovat chtíč vládnout, který mocně vládne v duších uzurpátorů, jak dosvědčují i občanské války.
- Stvoření bohové nejsou bohy svou pravostí, ale účastenstvím na pravém Bohu.
- Dobré je mít srdce pozdviženo, ne však sám k sobě, což je vlastností pýchy, ale k Pánu, což je vlastností poslušnosti, kterou mohou mít jenom pokorní.
- Zbožná pokora působí podřízenost vyššímu; leč není nic vyšší, než Bůh, a proto pokora, která podřizuje Bohu, povyšuje.
- Ďábel by byl člověka nedostal k tomu očividnému a zřejmému hříchu, ve kterém se stalo to, co Bůh zapověděl, nebýt toho, že on se začal už sám sobě líbit. Vždyť proto ho také potěšila slova: „Budete jako bohové“.
- Kdo považuje povýšenost za pád? A přece už v ní je odpad, jímž byl opuštěn Nejvyšší.
- Odvažuji se tvrzení, že pyšným je užitečné upadnout v nějaký zjevný a očividný hřích, pro který by se sami sobě znelíbili ti, kteří už pro zalíbení v sobě padli.
- Jako se právem velebí veliká poslušnost Abrahámova, protože mu byla přikázána věc velice těžká, totiž usmrcení syna, podobně v ráji byla neposlušnost tím větší, čím méně nesnází v sobě chovalo to, co bylo přikázáno.
- Bída člověka nespočívá v ničem jiném, nežli v neposlušnosti jeho samého k sobě samému, takže chce, co nemůže, protože nechtěl, co mohl.
- Tělesná bolest je pouze zasažení duše ze strany těla a jakýsi nesouhlas s jeho stavem, podobně jako duševní bolest, které se říká smutek, je nesouhlas s těmi věcmi, které se nám přihodily proti naší vůli.
- Existuje chtíč pomsty, kterému se říká hněv; existuje chtíč peněz, který se jmenuje lakota; existuje chtíč na žádný způsob neustoupit, totiž neústupnost; existuje chtíč chlubení, jemuž říkáme chvástavost.
- Jenom blažený žije, jak chce, a nikdo není blažený kromě spravedlivého. Ale ani ten blažený nebude žít, jak chce, nedospěje-li tam, kde vůbec nebude moci zemřít.
- Nemilujeme-li blažený život, nemáme ho. Milujeme-li ho i máme, nutně jej milujeme víc, než všechny ostatní věci, protože všechno ostatní, co je milováno, je milováno pro něj.
- Kdyby člověk žil jak by chtěl, pokládal by se za blaženého; ale ani tak by jím nebyl, kdyby žil hanebně.
- Svatební požehnání, aby manželé rostli a množili se a naplnili zemi, třebaže zůstalo i viníkům, přece bylo dáno dříve, než se provinili; to aby se poznalo, že plození dítek je chloubou manželství, ne pokutou za hřích.
- Kdo z lidí může žít, jak chce, když ani samo žití není v jeho moci?
- Zrovna jako v ráji nebylo žádné vedro, ani mráz, tak ani v jeho obyvatelích nedocházelo k žádné poruše dobré vůle ze žádosti nebo strachu. Nebylo tam nic smutného, nic jalově veselého.
- Ani sama důvěra v Boží pomoc by nebyla možná bez Boží pomoci.
- Kdo by se odvážil myslit, nebo tvrdit, že Bůh neměl v moci to, aby ani anděl, ani člověk nepadl? Ale raději to chtěl ponechat v jejich moci a tak ukázat, jak mnoho zlého zmůže jejich pýcha, i jak mnoho dobrého zmůže jeho milost.
- Dvě obce založily dvě lásky; pozemskou obec založila sebeláska až ke zhrzení Boha, nebeskou pak láska k Bohu až ke zhrzení sebe.
- Blažený a zároveň věčný život bude mít v sobě lásku i radost, nejen správnou, ale i jistou; bázeň však a bolest žádnou.
- Jako není nikoho, kdo by se nechtěl radovat, tak není nikoho, kdo by nechtěl mít pokoj.
- Jako existuje nějaký život bez bolesti, kdežto bolest bez nějakého života není možná, tak existuje i nějaký mír bez boje, kdežto boj nemůže být bez nějakého míru.
- Být křesťanem znamená být poutníkem až do příchodu do Otcova domu.
- Co prospěje žít si dobře tomu, komu není dáno žít věčně?
- Nad nikým se nesmí zoufat, dokud žije.
- Žádný netouží po věčném životě, pokud ho nemrzí tento smrtelný život.
- Bible nás učí, jak se jde do nebe, ne jak je nebe postavené
- Hříchy neodstraňuje nic jiného, než milost víry, účinná skrze lásku.
- Být křesťanem znamená být poutníkem až do příchodu do Otcova domu.
- Co prospěje žít si dobře tomu, komu není dáno žít věčně?
- Nad nikým se nesmí zoufat, dokud žije.
- Žádný netouží po věčném životě, pokud ho nemrzí tento smrtelný život
- Čím jiným jsou státy bez spravedlnosti, než velkou zlodějnou?
- Copak nejsou loupežnické bandy malým královstvím?
- To, co chápeš, není Bůh.
- Ďábel má moc nad těmi, kteří pohrdají Božími příkazy.
- Je potřeba nenávidět bludy a mít srdce pro bloudící.
- Mlčíš-li, mlč z lásky, když mluvíš, mluv z lásky!
- Bůh je nám blíž, než mi sami sobě.
- Boha zapírá jen ten, komu záleží na tom, aby neexistoval.
- Bůh nepoložil břemeno zákona na ty, co sloužili spravedlnosti, ale na ty, co sloužili hříchu.
- Bůh dal spravedlivý Zákon nespravedlivým lidem, aby odhalil jejich hříchy, ne aby je
odstranil.
- Pokoj lidí je uspořádaná svornost.
- Žít dobře umí ten, kdo se umí dobře modlit.
- Modlitbou člověk Bohu vyznává, že ho potřebuje.
- Ten, kdo pohrdá církví jako matkou, nemůže mít Boha za Otce.
- Člověk, který zná všechno kromě Tebe Bože, je nešťastný člověk.
- Pane, radovat se v Tobě, z Tebe a pro Tebe, je opravdová blaženost. Jiná není.
- Proč si myslíš, že minulé doby byly lepší? Copak se všichni nechvějeme, když o nich čteme
- Dělej to, co dokážeš, a modli se za to, co nedokážeš. Bůh ti dá, abys to dokázal.
- Umět mlčet je těžší, než hovořit. Mnozí hovoří proto, protože neumí mlčet.
- Ať je váš život neustálým zpěvem! Uvnitř nás je Někdo, kdo poslouchá.
- Běda mlčícím o Tobě!
- Jsem skoro vždy nespokojený s tím, co pravím.
- Pane, můj Bože, trojice jedna, pokud jsem v těchto knihách řekl něco, co pochází od Tebe, pak ty a kteří jsou Tvoji, ať to uznají; pochází-li to však ode mne, pak Ty, a kteří jsou Tvoji, ať mi to odpustí
- Bratří, hlas vašeho biskupa mluví k vám; prosí vás všechny, kteří jste v této církvi, abyste se chránili tupit ty, kteří v ní nejsou.
- Půst bez milosrdenství není nic.
- Dej mi, co miluji! I tuto lásku jsi mi daroval.
- Podívej se na svůj život z hlediska věčnosti
- Také naše tajemství se slaví na oltáři
- Jistota, že existuji, že to vím a že z toho mám radost, nezávisí na žádných pochybných a klamných představách.
- Boží léta nejsou ve skutečnosti nic jiného, než Bůh sám. Boží léta jsou věčnost Boží, i věčnost je vlastní podstatou Boha, který je bez proměny.
- Protože každá bytost je sama o sobě dobrá, pak vlastně tvrzením, že „zkažená bytost je zlá bytost“ říkáme, že to, co je dobré, je zlé a že zlé je jen to, to je dobré. Neboť každá bytost je dobrá a nebylo by zla, kdyby právě to, co je zlé, nebyla bytost.
- Zmenšování dobra bytosti je zlo, i když – je-li to ještě bytost – přes všechno umenšování z něho zůstává nezbytně alespoň něco málo, co jí vůbec činí bytostí.
- Všechny vady duše, ať jsou jakékoli, jsou nedostatkem přirozených dober. Léčíme-li je, nepřenášíme je jinam.
- Ve věcech svého poznání si nežádáme vysvětlení od slov, zaznívajících kolem nás, ale poznání pravdy, která uvnitř nás řídí našeho ducha.
- Každý duch nadaný rozumem se Mistra táže, On se však zjevuje každému jen natolik, kolik je v důsledku dobré nebo zlé vůle pochopit.
- Každá bytost je dobro: veliké dobro, nedá-li se pokazit, malé dobro, pokud se pokazit dá.
- Jestliže se někdo ve svém duchu zmýlí, není to chyba dotazované Pravdy.
- Tazatel, nevidí-li sám, věří našim slovům, a často jim také nevěří, ale poučí se jen tehdy, když sám vidí to, o čem se k němu hovoří.
- Zranění a nemoci nejsou tělesnou substancí, nýbrž jejím nedostatkem. Tělo je substance, a tudíž dobro.
- Zná-li mysl samu sebe, zná svou podstatu a je-li jista sama sebou, je jista svou podstatou.
- Víme, že ti, kteří svým srdcem věří v Boha, věří činem své vůle a svého svobodného rozhodnutí.
- Všechny bytosti jsou dobré, protože tvůrce bez výjimky je nejvýš dobrý. Protože však samy nejsou nejvýš a neměně dobré, jako jejich tvůrce, může dobra v nich ubývat, nebo přibývat.
- Ať jde o jakoukoli a jakkoli malou bytost, nedá se zničit dobro, z něhož bere své bytí, leda že zničíme bytost samou.
- Popřít, že bytost není dobro, může nanejvýš šílenec nebo člověk bez rozumu.
- Není zla, které by mohlo existovat tam, kde neexistuje žádné dobro.
- Existuje pokolení všech pokolení a v něm potrvají tvá léta. Takové pokolení je, a rozumíme-li dobře, budeme v něm a léta Boží budou v nás.
- Země nese lidská pokolení jako listy. je plná lidí, kteří se střídají, tak jak se jedni rodí a druzí umírají. také tento strom se nikdy nezbavuje svého zeleného pláště, ale pohlédni pod něj: chodíš po koberci mrtvých listů.
- A tak „ Ty jsi týž a bez konce jsou Tvá léta“ (Ž 101,28), ale my, co jsme my před takovými léty, my se svými léty, která nejsou než cáry?
- Před tebou stojí mé vědění i má neznalost; tam, kde jsi mi otevřel dveře, přijmi mne u vchodu; dveře, které jsi zavřel, otevři tomu, kdo tluče.
- My jsme nevolníci, ale pro nás Pán přijal přirozenost nevolníka.
- Doufejme tedy, že dosáhneme oněch nehybných let, jejichž den není měřen drahou slunce, ale v nichž to, co je , zůstává takové, jaké je, protože to jedině vpravdě je.
- Mé myšlenky nemlčí, i když mlčí můj hlas.
- Víme, že milost Boží je pomoc, poskytovaná dospělým pro každé jejich konání.
- V žádném případě nejsme oprávněni tvrdit, že nějakou věc známe, neznáme-li její podstatu.
- Oheň, vzduch a všechno, co vypadá jako tělesné, vypadá jako nejisté; bylo by naprosto nemožné, aby duch pojímal to, čím je, stejným způsobem jako to, čím není.
- Vše, co se od mysli chce, přikazuje-li se jí, aby sama sebe poznala, je to, aby měla jistotu o tom, že je jen to, co s jistotou je.
- Jsem si sám ze sebe velmi jist, že jsem, že znám, a že miluji své bytí.
- Jestliže jsem, já, který se mýlím, pak se nemohu mýlit, věřím-li že jsem, když je přece jisté, že jsem, mohu-li se mýlit.
- Bože, který nás očisťuješ a který nás připravuješ pro božskou odměnu, skloň se ke mně, můj Bože.
- Dej mi sílu hledat, Ty, který jsi dal naději, že Tě budeme nalézat stále víc.
- Má síla i má slabost stojí před tebou; podpoř jednu, vyléč druhou.
- Dej, aby obsahem mé řeči bylo jen hlásání Tvého slova a chvála Tebe.
- Osvoboď mne Pane od onoho přívalu slov, jímž trpím ve své ubohé duši, jenž stojí před Tebou a vzdává se Tvému milosrdenství. - Přenes svou touhu k prameni radosti: dychti po prameni živé vody!
- Ty víš, že mnohé z mých myšlenek jsou myšlenky lidské a marné. Dej, abych jim nepřisvědčoval, abych je alespoň zavrhl, když mne okouzlují; abych jim nepropadal jako ve spánku.
- Proč bychom se zdráhali poznat Boha v těle malého dítěte?
- Řekl-li jsem něco za sebe, pak prosím, abys mi odpustil Ty i ti, kteří jsou s Tebou.
- Slova jsou pro nás nezbytná, aby nám připamatovala a stavěla před oči předmět naší modlitby, nikoli však proto, abychom věřili, že jimi musíme poučovat, nebo pohnout Pána.
- Říkáme-li „Přijď království Tvé“ , pak v sobě probouzíme touhu po tomto království, které zcela jistě přijde, ať chceme, nebo ne.
- V Božím domě není svátku, který by se oslavil a pak pominul.
- Tam, v té krajině, která převyšuje mou duši, je sídlo mého Boha.
- Nepředstavuji si, že Slovo Boží, skrze něž bylo všechno stvořeno, je podrobeno proměně, že má budoucnost a minulost. Ne, zůstává tím, čím je, je zcela přítomno na všech místech.
- Tak, jako je lidské slovo slyšeno současně celé a všemi, tak Boží Slovo je současně celé a všude.
- Odvahu, bratří, pochopte mou dychtivost, sdílejte mou touhu!
- Spěchej k prameni, prahni po prameni živé vody!
- Dokud v sobě budeš podporovat svou neřest, svou hrabivost, svou lakotu, svého hada, dokud vidím, že jsi zajatcem takové žádostivosti, jak bys mohl běžet k prameni živé vody?
- Potlač v sobě vše, co se staví na odpor pravdě, ale až pocítíš, že jsi osvobozen od všech zlých žádostí, nezůstávej stát jako někdo, kdo už nic nežádá.
- Dílo svého Boha vidím, ale nevidím svého Boha samotného.
- Jak by má duše mohla proniknout k něčemu, co je nad ní, kdyby nepřekročila sebe samu?
- Ať si mluví ti, kteří se mi posmívají otázkou: „Kde je tvůj Bůh?“ Ať si mluví...
- Dal jsem své duši povznést se nad sebe a chápu vše – až na svého Boha.
- Všech pozemských statků, po nichž dychtíš, nechť se ti dostane v hojnosti; těš se z nich po všechny své dny, nejen na čas, ale navždy! Jen mou tvář nikdy nespatříš!
- Ano, pramen poznání je zde, v Božím svatostánku, v Božím domě.
- V Božím domě je svátek bez konce.
- Přiznejme přece, že Bůh může vykonat něco, co my nemůžeme pochopit.
- Sbor andělů zpívá nekonečný chvalozpěv a stále přítomná Boží tvář dává radost bez konce.
- Tak jako jsme tam, ve vznešených končinách nalezli důvod k radosti, tak máme zde hojný důvod k nářku.
- Láskou k bližnímu očisťuješ svůj zrak, abys mohl vidět Boha.
- Což proti sobě nemám ďábla, toho stále bdícího nepřítele?
- Nevěřme, že ze stvořených věcí byly některé stvořeny Otcem, jiné Synem, a zase jiné Duchem, ale věřme, že vše, co bylo stvořeno, nebo je tvořeno, existuje z tvůrčího činu Trojice.
- Nejsvětější Trojice není v Bohu, ale je Bůh.
- Dá se snad ve stvoření nalézt něco, co by se rovnalo Tvůrci?
- Ten, kdo v společenství Kristova Těla nedovede vzkřísit mrtvého, nechť se nepokouší konat tento zázrak. Nemůžeme dělat něco, co nám nebylo dáno jako dar
- Myslete bez ustání na to, že je třeba milovat Boha a bližního.
- Protože Boha ještě nemůžeš vidět, máš se láskou k bližnímu zasloužit o to, abys Ho spatřil.
- Bůh sám nevychází ani nezapadá, protože trvá navěky.
- Domnívám se, že příkaz „Vezmi své lože“ znamená „Miluj svého bližního“
- „Hospodin Bůh uvedl člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil“ (Gn 2, 15). Co měl obdělávat a co měl střežit? Chtěl snad Bůh, aby se první člověk věnoval zemědělství?
- Nechť ti, kteří provozují obchod, slyší a nechť změní svůj život.
- Jestliže o ceně svého zboží nejen lžeš, ale dokonce křivě přísaháš, jak by byla chvála Boží v tvých ústech po celý den?
- Všichni řemeslníci, kteří jsou špatní a nebojí se Boha, lžou a křivě přísahají buď aby více vydělali, nebo aby předešli ztrátě, nebo aby unikli bídě; nepějí tedy celý den Boží chválu.
- Je-li něco pravda, nesluší se odporovat.
- Mořské bouře, které otřásají církví, skličují také kormidelníka.
- Vlažnost, která je spojena s vedením duší, pokušení, které se pojí k řízení církve, zasahují výlučně nás.
- Kladu si dokonce otázku, zda obava z hrozícího trestu nepokazila víc lidí, než jich napravila.
- Ve většině textů Písma spíše hledáme, jak jim porozumět, místo abychom v nich dovedli nacházet konečný a pevný smysl.
- Je velmi nebezpečné, říkáme-li to, co si myslíme, velmi bolestné, neříkáme-li to a velmi zhoubné, říkáme-li opak.
- Nebojte se potup a křížů a smrti; neboť kdyby tyto věci člověku škodily, nebyl by je snášel člověk, jejž na sebe vzal Syn Boží.
- Nemilujte časných statků, neboť kdyby bylo prospěšné je milovat, byl by je miloval člověk, jejž na sebe vzal Syn Boží.
- Podrobme duši Bohu, chceme-li uvést své tělo do poddanosti a slavit vítězství nad ďáblem.
- Dokud nebude naše mysl očištěna, musíme věřit tomu, k čeho pochopení ještě nemáme sílu.
- Neposlouchejme ty, kteří tvrdí, že Boží Syn Ježíš Kristus není ničím víc, než člověkem, ale tak spravedlivým, že je hodný se nazývat Synem Božím.
- Odstup od nás, abychom věřili tomu, co si usmyslela lehkovážná zaslepenost a zpupná žvanivost.
- Nesmírně, věru politování hodna je lidská mysl, jestliže nad ní vítězí tělo.
- Odkud máš víru, že se Duch svatý zjevil ve způsobu holubice, ne-li odtud, že jsi to četl v evangeliu?
- Co pošetilí a ubozí lidé buďto sami nemohou udělat, nebo co nikdy ve svém životě neviděli, o tom nevěří ani to, že by to mohl učinit sám všemohoucí Bůh.
- Ježíš i po vzkříšení se svým tělem udělal, co chtěl.
- Kdo věří v Krista, nepřijde před soud; rozumějme, že nepřijde k odsouzení.
- Dokonalá láska nezná ani světské žádosti, ani světské bázně.
- Mnoho věcí tělesnými ústy nepronášíme, ale srdcem je křičíme.
- Slyš člověče: nechoď podle člověka, ale podle toho, kdo člověka učinil.
- I hřích, který se zdá být nepomstěný, má v patách svůj trest.
- Jsou v nás špatné touhy, kterým pokud nepovolujeme, nežijeme špatně.
- Tento život není životem dřívějšího člověka stvořeného, nýbrž pozdějším trestem odsouzeného.
- Zdrženlivost je Boží dar.
- Někteří - mohlo by se zdát divným, že to říkám – se zdržují svojí nezdrženlivostí.
- Zcela správně věříme, že Bůh všechno stvořil z ničeho, protože i kdyby stvořil svět z nějaké hmoty, ta hmota byla stvořena z ničeho.
- Tvá slova jsou pravdivá a nevidím překážku, proč bych výroky Tvého Písma nemohl chápat obrazně.
Náhledy fotografií ze složky svatý Augustin v umění II. díl
