Řekl Bůh, řekli o Bohu, řekli k Bohu XIII. část
- Jsi člověk, a ne Bůh, i když své srdce vydáváš za srdce božské!
- Od nejmenšího až po největšího všichni propadli chamtivosti, od proroka až po kněze všichni klamou.
- Každý člověk je tupec, neví-li, že se každý zlatník pro své modly dočká hanby. Vždyť jeho lité modly jsou klam, ducha v nich není.
- Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi.
- Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi.
- Útrapy si rozmnožují, kdo běhají za jinými bohy
- Věru, jen v Hospodinu, našem Bohu, je spása Izraele.
- Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.
- Slyš to přece, lide pomatený, bez rozumu! Oči mají, a nevidí. Uši mají, a neslyší.
- Zapřeli Hospodina, říkají: ‚On to neudělá , nepotká nás nic zlého, nepocítíme meč ani hlad.
- „Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu,“ praví Hospodin, „daruji spásu tomu, proti němuž svévolník soptí.“
- Avšak tento lid má srdce umíněné a vzpurné, odešli z umíněnosti.
- Obrátíš-li se, Izraeli, je výrok Hospodinův, obrať se ke mně! Odstraníš své ohyzdné modly, abych je neměl na očích.
- Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese.
- Jak bych ti to mohl odpustit? Tvoji synové mě opustili a přísahají při tom, co není Bůh.
- Hospodine, tobě přece záleží na věrnosti. Biješ je, ale bolestí se nesvíjejí, ničíš je, ale tvá napomínání odmítají. Jejich tváře jsou tvrdší než skála, odmítají se vrátit.
- Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“
- Avšak ani v oněch dnech s vámi neskoncuji docela, je výrok Hospodinův.
- Počínají si pošetile, protože neznají Hospodinovu cestu, řády svého Boha.
- Budu zpívat Hospodinu, neboť se mě zastal.
- Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě!
- Bloud si v srdci říká: „Bůh tu není.“ Všichni kazí, zohavují, na co sáhnou, nikdo nic dobrého neudělá.
- Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat?
- Smyj ze svého srdce zlo, Jeruzaléme, a budeš spasen. Jak dlouho budeš v svém nitru přechovávat ničemné myšlenky?
- Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli.
- S pokolením spravedlivého je Bůh.
- Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá.
- Proběhněte ulicemi Jeruzaléma, prohledejte jeho náměstí, jen se dívejte a přesvědčte se, zda najdete někoho, kdo uplatňuje právo, kdo hledá pravdu, a já Jeruzalému odpustím.
- Shlédni, Hospodine, Bože můj, a odpověz mi!
- Věrolomně se vůči mně zachoval dům izraelský i dům judský, je výrok Hospodinův.
- Říkají-li: ‚Jakože živ je Hospodin,‘ jistě přísahají křivě.
- Radu poníženého ostouzíte, ale Hospodin je jeho útočiště.
- Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
- Ke komu mám mluvit, koho varovat, aby to slyšel?
- Hospodine, slyš při spravedlivou, věnuj pozornost mému bědování, dopřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů.
- Hle, Hospodinovo slovo je jim potupou, nelíbí se jim.
- Jsem naplněn Hospodinovým rozhořčením, marně se snažím je ztlumit.
- Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.
- Toto praví Hospodin: „Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti: Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid. Ale oni řekli: ‚Nepůjdeme.‘
- K tobě volám a ty odpovíš mi, Bože, nakloň ke mně ucho, slyš, co říkám.
- Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo.
- Nač je mi kadidlo, které přichází z Šeby, nejlepší vonné koření z daleké země? Vaše zápalné oběti nedojdou zalíbení, vaše obětní hody mi nejsou příjemné.
- Když jsem vzýval Hospodina, jemuž patří chvála, byl jsem zachráněn před svými nepřáteli.
- Smí se krást, vraždit, cizoložit, křivě přísahat, pálit kadidlo baalům a chodit za jinými neznámými bohy?
- V soužení jsem vzýval Hospodina, k svému Bohu o pomoc jsem volal. Uslyšel můj hlas ze svého chrámu, mé volání proniklo až k jeho sluchu.
- Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mě podle čistoty mých rukou, neboť jsem dbal na Hospodinovy cesty, neodvrátil jsem se svévolně od svého Boha.
- Urážejí tím opravdu mne? je výrok Hospodinův. Což nedělají ostudu sami sobě?
- Podle mé spravedlnosti mě Hospodin odměňoval, podle čistoty mých rukou, tak jak jevila se jemu.
- Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš!
- Přikázal jsem jim jedině toto: ‚Poslouchejte mě a budu vám Bohem a vy budete mým lidem, choďte po všech cestách, jak jsem vám přikázal, a povede se vám dobře.‘
- Podal jsi mi štít své spásy, tvoje pravice mě podepírá, tvá mírnost mé síly rozmnožila.
- Buď požehnána moje skála, vyvýšen buď Bůh, má spása!
- Toto je pronárod, který neposlouchá Hospodina, svého Boha, a nedá se napomenout.
- Jak můžete říkat: ‚Jsme moudří, my máme Hospodinův zákon‘? Ano, jenže jej falšuje falešné rydlo písařů.
- Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.
- Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří.
- Kdekdo chce svého druha přelstít a neřekne pravdu.
- Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo.
- Což je za to nemám trestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
- Toto praví Hospodin: „Neučte se cestě pronárodů a neděste se nebeských znamení, i když se jich děsí pronárody.
- Hospodin je Bůh pravý. On je Bůh živý a Král věčný. Před jeho rozlícením se chvěje země, pronárody neobstojí před jeho hrozným hněvem.
- Bohové, kteří neudělali nebe ani zemi, zmizí ze země i zpod nebes.
- Pastýři jsou tupí, nedotazují se Hospodina.
- Potrestej mě, Hospodine, podle práva, ale ne ve hněvu, abys mě nezničil.
- Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Proklet buď každý, kdo neposlouchá slova této smlouvy, jak jsem přikázal vašim otcům v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země
- Zprosť mě i vin , jež jsou mi skryty.
- Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj!
- Neposlouchali, ucho nenaklonili; každý žil podle svého zarputilého a zlého srdce.
- Kéž ti v den soužení Hospodin odpoví, kéž je ti hradem jméno Boha Jákobova!
- Budeš ještě prohlašovat: ‚Jsem Bůh,‘ před tím, kdo tě zabije? Jsi člověk, a ne Bůh, jsi v rukou těch, kdo tě skolí.
- Dám vám zemi izraelskou. Přijdou tam a odstraní z ní všechny její ohyzdné a ohavné modly.
- Hospodin je spravedlivý, já jsem však vzdorovala jeho ústům. Slyšte tedy, všichni národové, hleďte na mou bolest.
- Zemřeš smrtí neobřezanců, rukou cizáků.
- I poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh.
- Moje ruka je pozdvižena proti prorokům, kteří mají šalebná vidění a věští lež.
- Jejich vidění je šalba a jejich věštba lež. Říkají: ‚Výrok Hospodinův,‘ ale Hospodin je neposlal, a přece čekají na potvrzení slova.
- Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se navrátíme, obnov naše dny jak za dnů dávnověkých.
- Znovu a znovu svádějí můj lid slovy: ‚Pokoj,‘ ač žádný pokoj není.
- Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich země. Budu je pást na izraelských horách, při potocích a na všech sídlištích v zemi.
- Neboť blízko je den, blízko je den Hospodinův; den oblaku, čas pronárodů.
- Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, poněvadž jsi poskvrnil mou svatyni všelijakými ohyzdnými a ohavnými modlami, ani já ti nic neslevím a nebude mi tě líto, ani já nebudu znát soucit.
- Hospodin provedl svůj záměr, splnil, co řekl, to, co přikázal již za dnů dávnověkých.
- Copak jste neviděli šalebná vidění a nezvěstovali lživou věštbu? A přece říkáte: ‚Výrok Hospodinův,‘ přestože jsem já nepromluvil.
- I poznají, že já, Hospodin, jejich Bůh, jsem s nimi a oni, dům izraelský, jsou mým lidem, je výrok Panovníka Hospodina.
- Řeknu-li o spravedlivém, že bude žít, ale on se začne spoléhat na svou spravedlnost a dopouštět se bezpráví, nebude se připomínat žádný z jeho spravedlivých činů, ale zemře pro bezpráví, kterého se dopustil.
- Ukážu svou velikost a svatost a dám se poznat před očima mnohých pronárodů. I poznají, že já jsem Hospodin.
- I poznáte, že já jsem Hospodin, až budou skolení ležet mezi jejich hnusnými modlami okolo jejich oltářů
- Beru si však k srdci a s důvěrou očekávám. Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí.
- Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje.
- Budete mými ovcemi, ovcemi, které já pasu, vy lidé, a já vám budu Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.
- Cestu těch, jejichž srdce se drží ohyzdných a ohavných model, uvalím na jejich hlavu, je výrok Panovníka Hospodina.
- Odpykali si svou hanbu a všechnu svou zpronevěru, které se vůči mně dopustili; budou bezpečně bydlet ve své zemi a nikdo je nevyděsí.
- Toto praví Panovník Hospodin: Běda bláznivým prorokům, kteří následují svého vlastního ducha, ale pranic neviděli.
- I poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás z hrobů, můj lide.
- Řekl jsem jim: Odvrhněte každý ohyzdné modly, k nimž vzhlížíte.
- Po všech tvých zločinech se stalo, běda, běda tobě, je výrok Panovníka Hospodina, že sis vybudovala modlářskou svatyňku a udělala sis vyvýšené místo na kdejakém prostranství.
- Hle, mně patří všechny duše; jak duše otcova, tak duše synova jsou mé. Zemře ta duše, která hřeší.
- Pohleď, Hospodine, popatř, s kým jsi kdy tak naložil!
Vybral M.F.C.