Řekl Bůh, řekli o Bohu, řekli k Bohu XVII. část
- Jazyk těch bohů je dílo řemeslníka; i když jsou pozlaceni a postříbřeni, jsou jen klam a nemohou mluvit.
- Takový je náš Bůh, jiný se mu nemůže rovnat. Vynalezl všechny cesty rozumnosti a dal je svému služebníku Jákobovi, Izraeli, svému milému.
- Mezi lidi svévolné mě nezařazuj, mezi pachatele ničemností. S bližním rozmlouvají o pokoji, ale v srdci mají zlobu.
- Hospodin dává svému lidu sílu, Hospodin žehná svůj lid pokojem.
- Ale já vím, že mne neposlechnou. Je to lid tvrdé šíje; teprve v zemi svého vyhnanství se obrátí ve svých srdcích a poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh. A dám jim srdce poslušné a uši slyšící.
- Jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá, takoví jsou jejich bozi ze dřeva, pozlacení a postříbření.
- Hospodine, slyš a smiluj se nade mnou, buď mi pomocníkem, Hospodine.
- Nebojte se řečí hříšníka, jeho sláva skončí v hnoji mezi červy.
- Požehnán buď Hospodin, že vyslyšel mé prosby!
- Vy, děti, horlivě zastávejte Zákon a buďte hotovi dát své životy za smlouvu našich otců.
- Hřešili jsme, svévolně se odvrátili od tebe; prohřešili jsme se ve všem, neposlouchali tvá přikázání, nedbali jsme a nedělali, co jsi nám uložil pro naše dobro.
- Hospodin je síla svého lidu , spásná záštita svého pomazaného.
- Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost!
- Já přece žiji bezúhonně, vykup mě, smiluj se nade mnou!
- Tvoje milosrdenství mám před očima, řídím se tvou pravdou.
- Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal o pomoc a uzdravils mě.
- Nenechávej nás v hanbě, ale nalož s námi podle své shovívavosti a podle množství svého milosrdenství.
- Přiznejte Hospodinu, synové Boží, přiznejte Hospodinu slávu a sílu.
- Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin bude trůnit jako král navěky.
- Nevydal jsi mě do rukou nepřítele, dopřáls volnosti mým nohám.
- Hle, pohané se proti nám shlukli, aby nás vyhladili, ty víš, co s námi zamýšlejí.
- Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.
- Byli odhodláni raději zemřít než se poskvrnit nečistým jídlem, a znesvětit tak posvátnou smlouvu; a také zemřeli.
- Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: „Ty jsi můj Bůh, moje budoucnost je ve tvých rukou.“
- Neuctívám modly udělané rukou, nýbrž živého Boha, který stvořil nebe i zemi a panuje nad vším tvorstvem.
- O tvé spravedlnosti bude pak hovořit můj jazyk, každý den tě bude chválit.
- Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: „Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.“ A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.
- Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt.
- Vyhýbej se zlu a konej dobro, vyhledávej pokoj a usiluj o něj.
- Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme!
- Jak nesmírná je tvoje dobrotivost, kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí, a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí.
- Vzdám ti chválu ve velikém shromáždění a budu tě chválit před početným lidem.
- Velebte Hospodina se mnou, vyvyšujme spolu jeho jméno.
- Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem, lidu, jejž si zvolil za dědictví.
- Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu
- Dopomoz mi, Hospodine, k právu. Žil jsem bezúhonně, neochvějně doufal v Hospodina.
- Ó Izraeli, jak veliký je dům Boží, jak nesmírný je prostor, který ovládá! Je tak veliký, že nemá konce, vysoký a nezměřitelný.
- Má duše však bude jásat Hospodinu, bude se veselit z jeho spásy.
- Dotázal jsem se Hospodina a odpověděl mi, vysvobodil mě od všeho, čeho jsem se lekal.
- Tys má skrýše, ty mě chráníš před soužením, nad tím, že jsem vyvázl, zaplesá všechno kolem.
- Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň.
- Mému srdci přibývá soužení. Vyveď mě z úzkostí.
- Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála.
- Jak nesmírná je tvoje dobrotivost, kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí, a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí.
- Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi , jejichž duch je zdeptán.
- Mnoho bolestí postihne svévolníka, toho však, kdo doufá v Hospodina, obklopuje milosrdenství.
- Jsou jen ze dřeva, pozlacení a postříbření; podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem pronárodům i králům bude jasné, že to nejsou bohové, ale dílo lidských rukou a že v nich není žádné dílo Boží.
- Hospodin vykoupí duše svých služebníků, nikdo z těch, kteří se k němu utíkají, vinu neponese.
- Radujte se z Hospodina a jásejte, spravedliví, plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!
- I žezlo mívá bůh jako nějaký soudce země, ale není schopen zničit toho, kdo ho uráží.
- Kdybys byl šel po cestě Boží, bydlel bys v pokoji navěky.
- Záměry národů Hospodin maří, lidem úmysly hatí. Záměry Hospodinovy platí věčně, úmysly jeho srdce po všechna pokolení.
- Proto jsi vložil do našich srdcí bázeň, abychom vzývali tvé jméno a tebe velebili ve svém vyhnanství, neboť jsme odvrátili své srdce od veškeré nepravosti svých otců, kteří proti tobě hřešili.
- Zaplesejte, spravedliví, Hospodinu, přímým lidem sluší se ho chválit.
- Ochraňuj můj život, vysvoboď mě, ať nejsem zahanben, vždyť se utíkám k tobě.
- Nedovedou své bohy opustit, i když poznali, že nevnímají.
- Miluje spravedlnost a právo, Hospodinova milosrdenství je plná země.
- Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup.
- Obrať ke mně svou tvář, smiluj se nade mnou, jsem tak sám, tak ponížený.
- Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.
- Proč mají být nazýváni bohy, když ženy přisluhují těmto bohům ze stříbra, zlata a dřeva?
- Moudrost , to je kniha Božích nařízení, zákon trvající navěky. Všichni, kdo se jí drží, dojdou života, kdo ji opustí, zemřou.
- Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy.
- Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých!
- Ty jsi Hospodin, náš Bůh, a my tě budeme velebit, Hospodine.
- Podobní jsou kamenům ze skály, ti bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření.
- Nevzpomínej na nepravosti našich otců, ale rozpomeň se v této chvíli na svou sílu a na své jméno.
- Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí.
- Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství, Bože! Lidé se utíkají do stínu tvých křídel.
- Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí, ve známost jim uvádí svou smlouvu.
- Požehnaný jsi, Hospodine, Bože našich otců, chvályhodný a vyvýšený navěky, a požehnané svaté jméno tvé slávy, nade vše chvályhodné a nade vše vyvýšené navěky.
- Zdobí bohy šatem jako lidi, bohy ze stříbra a zlata i dřeva. Ale to je neuchrání před rezem a trouchnivěním.
- Kde jsou vladaři národů, ti, kdo panovali nad šelmami na zemi, ti, kdo si pohrávali s nebeským ptactvem a hromadili stříbro a zlato, na které se lidé tak spoléhají, že jejich chtivost nezná meze?
- Pro své jméno, Hospodine, odpusť mi mou nepravost, je velká.
- Cokoli se pro ně dělá, je podvod. Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
- Pokud to někdo postaví zpříma, nepohne se to samo od sebe; když se nakloní, nenarovná se. Přesto jako pro mrtvé kladou před ně dary.
- Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.
- Všemohoucí Hospodine, Bože Izraele, vyslyš prosbu potomků zemřelých Izraelců, synů těch, kteří proti tobě zhřešili. Neposlouchali hlasu Hospodina, svého Boha, proto na nás dolehly zlé věci.
- Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné.
- Dobrořečte Hospodinu, Bohu bohů, všichni, kteří se ho bojíte, velebte a chválu vzdejte, protože jeho milosrdenství je věčné.
- Jako pro pannu, která si libuje v ozdobách, berou zlato a zhotovují věnce na hlavy svých bohů.
- Všechny stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kteří dodržují jeho smlouvu a svědectví.
- Ať se zastydí všichni, kdo působili tvým služebníkům zlo, ať jsou zahanbeni, bez veškeré moci a vlády, ať je zničena jejich síla, ať poznají, že ty jediný, Hospodine, jsi Bůh, hodný slávy po celém světě.
- Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu.
- Pohleď, ještě dnes jsme ve vyhnanství, do něhož jsi nás rozptýlil k potupě, kletbě a trestu za všechny nepravosti našich otců, kteří odpadli od Hospodina, našeho Boha.
- Odvrátí se od své zatvrzelosti a od svých zlých skutků, když si připomenou, kam došli jejich otcové, kteří hřešili proti Hospodinu.
- Vypukne-li požár v domě bohů ze dřeva, pozlacených a postříbřených, jejich kněží uprchnou a zachrání se, ale oni mezitím shoří jako polena.
- Sjednám s nimi věčnou smlouvu, že já jim budu Bohem a oni mi budou lidem, a už neodstraním svůj izraelský lid ze země, kterou jsem jim dal.
- Nebudete-li poslouchat mého hlasu, celý ten váš velký hlučící dav se změní v maličkou hrstku mezi pronárody, kam je rozptýlím.
- Všemohoucí Hospodine, Bože Izraele, duše v úzkostech a sklíčený duch volají k tobě.
- Slyš, Hospodine, a smiluj se, hřešili jsme proti tobě. Ty přece trůníš navěky, a my jdeme do věčné záhuby.
- Blaze nám, Izraeli, že je nám známo, co se líbí Bohu.
- Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása.
- Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách.
- Stává se také, že kněží vezmou zlato a stříbro ze svých bohů a spotřebují je pro sebe, ba dávají z něho i nevěstkám v přístřešku.
- Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti.
- Na jejich tělo i hlavu přilétají netopýři, vlaštovky i ptáci; podobně i kočky přicházejí . Z toho je jasné, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
- Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
- Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě. Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.
- Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?
- K tobě, Hospodine, volám, nebuď ke mně hluchý, skálo moje. Neozveš-li se mi, budu podoben těm, kteří sestupují v jámu.
Vybral M.Č.